O mně


Jmenuji se Helena Bartůšková, vystudovala jsem lékařskou fakultu a od promoce pracovala jako dětská lékařka. Vzhledem k tomu, že při své práci jsem se stále více setkávala s omezenými možnostmi klasické medicíny při léčbě opakovaných či chronických onemocnění, rozhodla jsem se rozšířit své vzdělání i o homeopatii, hypnózu a ajurvédu. Používám celostní přístup, který bere do úvahy člověka jako celek a neléčí pouze izolované onemocnění či orgán.

 

"Nemoc není ani krutost, ani trest, ale pouze a jenom oprava; nástroj, kterým si naše vlastní duše posloužila, aby poukázala na naše chyby, aby nás zadržela před většími omyly, které by nadělaly větší škody a aby nás zavedla na cestu pravdy a světla, ze které bychom nikdy neměli sejít."


Dr. E. Bach, autor Bachovy květové terapie


Výše uvedený citát dr. Bacha vyjadřuje můj současný postoj k nemoci a zdraví. Trvalo ovšem mnoho dlouhých let, než jsem se k tomuto pochopení dopracovala.

Lékařkou jsem chtěla být už od dětství. Pamatuji se, že už ve školce jsem říkala, že až budu velká, budu léčit dětičky. Proto pro mě bylo studium medicíny jasnou volbou a po promoci jsem si v souladu se svým přáním z dětství zvolila pediatrii. I když jsem tehdy přece jen trochu váhala mezi ní a psychiatrií. Tajemná zákoutí lidské duše mě začala hodně zajímat v průběhu studia, kdy jsem četla C. G. Junga a Stanislava Grofa.
Po promoci jsem působila na dětských odděleních Nemocnice na Bulovce a Thomayerovy nemocnice a na LSPP pro děti na Praze 8. Od roku 2005 jsem pracovala jako praktický lékař pro děti a dorost, zprvu jako zastupující lékař v ordinaci MUDr. Anny Novákové na Poliklinice Čumpelíkova, později jsem ordinaci převzala.
Ve svých lékařských začátcích jsem byla čistě klasickým lékařem, bez nějakých větších pochybností jsem věřila tomu, co jsem se naučila během studia a také později v nemocnici. Chronické nemoci jsem brala jako dané, metodami současné  medicíny převážně  pouze udržované v přijatelných mezích bez možnosti úplného uzdravení. Vzhledem k volbě oboru to byly naštěstí převážně nemoci bez vážnějšího dopadu na kvalitu života, různé alergie, ekzémy apod.  Proto jsem se smířila i s atopickým ekzémem u svých dětí, ke kterému se později přidaly i alergie. Svědomitě jsem jim dávala všechny předepsané léky a věřila, že pro ně dělám to nejlepší. Když se ale u nich po letech přes neustálou léčbu prostředky klasické medicíny rozvinulo astma, došlo mi, že je tady něco špatně. Došlo mi, že přece není normální, aby čtyřleté děti užívaly denně několik léků a jejich stav se přesto postupně zhoršoval. Tehdy jsem naštěstí pro ně i pro sebe objevila homeopatii, která jim pomohla, zbavila je zdravotních problémů i klasických léků a stala se pro mě cestou pro další roky mého lékařského života.  Později k ní přibyla i hypnóza a různé relaxační techniky jakožto pomoc pro duši a nakonec  ajurvéda, 5000 let stará indická medicína, která k těm dvěma předchozím terapeutickým metodám přidává jednak něco hmotného, byliny, a nutnost zamyslet se nad svým způsobem života.
Zároveň s tím, jak se přede mnou rozvíjely až neuvěřitelné možnosti a výsledky těchto metod, se stále více dostavovaly pochybnosti o možnostech naší soudobé moderní medicíny. Jistě, v akutních život ohrožujících případech, úrazech, nutných chirurgických zákrocích je nezastupitelná, tam buďme vděčni za její stále lepší výsledky. Ale pokud jde o nemoci chronické nebo neustále se vracející, tam, ač je používána dle všech odborných doporučení, její možnosti selhávají.
Několik let jsem se snažila ve své ordinaci skloubit pediatrii s homeopatií a celostní medicínou až jsem si nakonec uvědomila, že to není možné. Aspoň ne v podmínkách, jak jsou u nás nastaveny a v tom, jak vnímám medicínu já. V průběhu těch let jsem zjistila, že je pro mě neudržitelné pracovat jako praktik pro děti (se vším co z toho jak odborně, tak legislativně vyplývá) a tudíž dodržovat postupy, které jsou sice lege artis, ale s mými poznatky leckdy neslučitelné. V roce 2015 jsem proto ukončila svou pediatrickou praxi a od 1.9.2015 jsem se rozhodla nadále se věnovat pouze celostní medicíně.


Rozhovor o mé cestě také najdete na Youtube...


Ovšem i v celostní praxi jsem často neměla pocit, že uzdravuji. Protože princip zůstával u velké části klientů, kteří mě vyhledali, stejný. Jen k odstranění problému zvolili přírodní cestu místo chemických léků, navíc většinou až po dlouhé době klasického léčení, které jejich úroveň zdraví ještě snížilo. Což logicky vedlo k prodloužení doby léčení u mě a jejich případné nespokojenosti.


Jistě, homeopatika místo chemických léků s jejich nežádoucími účinky jsou určitě lepší varianta, jenže... to nekoresponduje s mým dlouholetým přesvědčením, že všechny nemoci vznikají na spirituální rovině, jsou voláním duše, že nejdeme po správné cestě. Nemusí to nutně znamenat, že jsme doteď šli po špatné, jen jsme možná zapomněli z té vyšlapané, která mohla být i dlouhé roky správná, odbočit. Že při léčení by nemělo jít o pouhé odstranění problému, ale o celkové uzdravení života, které nutně musí vycházet především ze změn, které aktivně udělá nemocný.

Sice jsem se k tomuto přesvědčení hlásila už dávno, už v roce 2012 jsem si na své stránky dala výše uvedený citát dr. Bacha.

Ale má slabina byla v tom, že jsem často neuměla být dostatečně razantní, a někdy ani odvážná (zmiňovat duši v naší převážně materialistické společnosti?), abych toto své přesvědčení předkládala jako něco, bez čeho není léčba (aspoň u mě) možná. Před sebou jsem si to omlouvala tím, že homeopatie je úžasná metoda, která nejenže umí i velký zdravotní problém odstranit bez příslušného náhledu, ale která dokáže člověka více vyladit na sebe, takže si spíše uvědomí, že homeopatikum je jen pomocník na cestě, ne řešení. To musí vyjít z nás. Navíc že leckdy až zázračné uzdravení může být tím prvním popudem ke změně pohledu na nemoc, na život.

Přestože mě i po 20 letech nepřestává fascinovat, co všechno homeopatie dokáže a vždy  s vámi sdílím radost z toho, že nemoc díky homeopatikům zmizela, vím, že bez nějaké hlubší změny ve způsobu života to není skutečné uzdravení. Často to může být jen oddechový čas, než se problém vrátí nebo objeví jinde.

Uvědomuji si, že mnozí to tak nevnímají a i od homeopata očekávají jen odstranění nemoci. Což je pro ně v pořádku, po životní cestě jde každý sám za sebe a každý má jiné úkoly a priority.  Tomu odpovídá i to, že spousta homeopatů takto svou práci vnímá a těší je být těmi často zázračnými léčiteli. Je pak ideální, pokud si takto nastavený nemocný takového homeopata najde.


Uvědomuji si zároveň, že je to velice citlivé téma, na které se nedá hledět z pozice rozumu - rozhodně to není obvinění, že si někdo zavinil sám svou (často vážnou) nemoc, jen úplně jiný pohled na to, jak k ní přistoupit. Dokud budeme v roli oběti a budeme hledat zachránce, nemáme šanci se uzdravit (a to platí ve všech oblastech života). 


V roce 2024 jsem završila půlstoletí, v mém životě navíc došlo v posledních letech k výrazným změnám, hodně, hodně jsem bilancovala a došla k uvědomění si, že je nejvyšší čas přestat dělat kompromisy. I vzhledem k tomu, že homeopatii považuji její podstatou za šamanskou metodu, kdy průběh léčby je podstatně ovlivněn nejen správným  výběrem homeopatika, ale ještě mnohem více očekáváním či postojem homeopata. Pokud tedy nepovažuji za prospěšné jen vyléčení bez náhledu, nemusí léčba správně fungovat.

Proto, než se rozhodnete pro konzultaci, zvažte prosím, dle bodů vypsaných níže, svou motivaci. Pokud zjistíte, že moje nastavení s vámi nerezonuje, obraťte se prosím na jiného homeopata či celostního terapeuta. Ušetříte nám oběma čas a sobě peníze i zklamání, že jsem vám nepomohla.


Pokud se léčíte s jakoukoliv nemocí klasicky nebo alternativně, není to na překážku, není to o tom, že byste museli léčbu přerušit či ukončit, leckdy to ani není možné či vhodné. Jen je potřeba přehodnotit svůj přístup k sobě, k nemoci, k léčbě - a možná, časem, už ta původní léčba nutná nebude.
     

Konzultace u mě je vhodná pro ty: 


  • kteří nechtějí být pouhými konzumenty péče, ale sami se chtějí aktivně podílet na svém uzdravení ve všech oblastech života zkoumáním vzorců chování k sobě samým, které ho k nemoci přivedly, a které je potřeba změnit
  • kteří jsou si v ideálním případě vědomi spirituálního rozměru bytí nebo jsou aspoň ochotni se této možnosti otevřít, pro které není duše sprosté "ezoslovo"
  • kteří mají odvahu a chuť se postavit svým strachům, slabinám, stínům... ale zároveň si uvědomit své silné stránky a oceňovat se bez falešného studu, že sebechvála smrdí
  • kteří si uvědomují, že pro své uzdravení musí udělat mnohem více, než jen poctivě užívat předepsaná homeopatika, byliny či cokoliv jiného
  • kteří si uvědomují, že tento způsob uzdravování neslibuje rychlé výsledky - že nemoc, která nás trápí roky a k tomu se další roky neviditelně připravovala, nepřejde po měsíci celostní léčby. Že je to vždy cesta a nikdo dopředu neví, jak bude dlouhá a kam nás dovede. Před 20 lety by mě ani v nejdivočejších představách nenapadlo, kam mě nejen profesně dovede nemoc mých dětí.
  • kteří se už nadále nechtějí považovat za oběti života, nemoci, osudu, rodičů, partnerů, šéfů, školství, zdravotnictví - ale že i když mají pocit, že jim bylo ublíženo (a i kdyby objektivně oběťmi byli), jsou ochotni to nechat za sebou a hledat, jak odpustit druhým i sobě


Pro koho konzultace u mě vhodná není:


  • pro ty, kteří považují nemoc za smůlu či nespravedlnost
  • pro ty, kteří se jen chtějí přírodní cestou zbavit nemoci či nepříjemného symptomu bez uvědomění si toho, čím se na nemoci sami podíleli/podílí
  • pro ty, kteří mě považují za poslední naději, za někoho, kdo je zachrání. Je velká pravděpodobnost, že bych byla další v řadě lékařů/léčitelů, kteří neuspěli. Už kdysi dávno Avicenna říkal: "Jsme tři: já, ty a nemoc. Na čí stranu se přikloníš, ta zvítězí."


A protože znám jednu starou pravděpodobně súfijskou pověst, možná si tímto rozhodnutím tak trochu i "kryju záda".


    Bůh svolal lidi a začal jim udělovat tresty za porušení vesmírných zákonů. Lékař dostal největší trest.     Vzbouřil se:
    "Proč? Jsem lékař, pomáhám lidem, zbavuji je utrpení!"
    Na to Bůh odpověděl:
    "Já posílám lidem nemoci za jejich prohřešky, abych je poučil. Ty zase stojíš v cestě jejich                     uvědomění."


Za účelem uzdravení na všech úrovních bytí kombinuji dle potřeb klienta hloubkový rozhovor, homeopatii, Bachovy esence, hypnózu, doporučení na úpravu životního stylu převážně dle principů ájurvédy, Access bars a stále více šamanské léčení. O tom se můžete dočíst zde .


Je pravděpodobné, že bude potřeba několika setkání, ale často může už jediné navést k podstatě problému a dále můžete pokračovat sami.


Těším se na spolupráci.


Vzdělání


Po promoci jsem působila na dětských odděleních Nemocnice na Bulovce a Thomayerovy nemocnice a na LSPP pro děti na Praze 8. Od roku 2005 jsem pracovala jako zastupující lékař v ordinaci MUDr. Anny Novákové na Poliklinice Čumpelíkova. V období od 06/2008 - 08/2015 jsem byla soukromým PLDD tamtéž. Od 09/2015 pracuji pouze ve své soukromé Celostní ordinaci na Proseku (viz. kontakty).


  • 1997
    promoce na 1.LF UK v Praze
  • 2000  
    atestace pediatrie I.stupně
  • 2005 
    specializovaná způsobilost praktický lékař pro děti a dorost
  • 2004 - dosud  
    studium homeopatie (2006  mezinárodní diplom CEDH)
  • 2010 
    ukončení studia hypnoterapie dle Ericksona (certifikát NGH)
  • 2013 - dosud
    studium ajurvédy
  • 2020 - dosud
    studium šamanizmu

 


Přednášková činnost

 

  • pravidelné příspěvky na Homeopatických kongresech
  • přednášky pro veřejnost
  • lektorská činnost pro Akademii klasické homeopatie



Diplomy a certifikáty