Články a literatura

 

Nebojme se horečky

 

"Dej mi moc, abych mohl vyvolat horečku a já vyléčím každou nemoc"

Parmenidés, cca 510-450 př.n.l.

 

O horečce obecně

Horečka u dětí je jedním z nejčastějších důvodů vyhledání lékaře. V okamžiku, kdy teplota začne stoupat, mnoho rodičů propadne obavám ze závažného onemocnění. Tato panika však není na místě. Horečka sama o sobě není nemoc, je pouze příznakem onemocnění. A nejen příznakem, je to smysluplná reakce těla na nemoc. Dokonce můžeme říct: je-li organismus zdravý, pak má schopnost reagovat horečkou. Při horečce nad 39,5°C ztrácí většina bakterií i virů schopnost rozmnožovat se a hyne. Ovlivňuje i imunitní systém - bílé krvinky jsou při horečce pohyblivější, mají větší schopnost vypořádat se z nezvanými hosty, kteří se při infekci v organismu šíří. Horečka je tak jedním z nejdůležitějších nástrojů, kterými tělo udržuje svoji integritu. Asi není náhoda, že zatímco u dětí jsou horečky časté, tak jak lidé postupně stárnou, horečky se vyskytují méně a méně. a u některých starších lidí jsou už opravdovou vzácností. Jakoby už tělo, zanášené po léta nevhodnou stravou, stresem a často i nadužíváním různých léků na cokoliv, ztratilo tuto základní obrannou schopnost.

 

Průběh horečky během dne

Horečka obecně kopíruje průběh denního teplotního cyklu. Tělesná teplota je ráno po probuzení nejnižší a postupně během dne stoupá až do asi 17 hodin, kdy je nejvyšší, cca o 0,5°C vyšší než ráno. Při horečce je to obdobné, pouze intenzita a rychlost tělesných pochodů je vyšší. Asi všichni rodiče si všimli, že maximální výše dosahuje horečka odpoledne a večer.
Horečka má dvě odlišné fáze:
V první fázi většinou teplota prudce stoupá, dítěti je zima, má studené ruce i nohy, třesavku a vyžaduje teplé přikrytí. V této fázi se zpravidla cítí nejhůř - bolí ho hlava, svaly, může i zvracet. Organismus se v této první fázi snaží dosáhnout určité výše teploty, která je optimální pro boj s danou infekcí. Zejména první den nemoci může teplota takto stoupat v několika po sobě jdoucích vlnách.

Ve druhé fázi, po dosažení žádané teploty (pro většinu infekcí ideálně kolem 39,5°C), se situace mění: po určitou dobu se horečka udržuje, ale organismus již teplo nekoncentruje, ale vydává. Dítěti začne být horko, odkopává se, má horké ruce i nohy, začne se cítit lépe a možná brzy usne. Tyto dvě fáze  se mohou po několik dní opakovat. Teplota během noci poklesne, nad ránem bývá nejnižší, dítě se může již cítit téměř zdravé, ale odpoledne teplota opět začne stoupat.

 

Snižovat či nesnižovat horečku?

Toť otázka. Jako odpověď na ní existují dva rozdílné přístupy. Oba se nicméně shodují v tom, že teplota do 38°C se snižovat nemá.
První přístup je přístup klasické medicíny, uváděný i v mnoha více či méně závazných doporučeních. Zde se doporučuje při teplotě nad 38°C (měřeno v podpaží) teplotu snižovat -podat lék proti horečce či použít fyzikální metody (zábal apod.) nebo obojí. Někteří lékaři doporučují při teplotě nad 39°C podávat i Diazepam jako prevenci febrilních křečí (o těch pár slov níže). Cílem je ulevit od nepříjemných pocitů doprovázejících horečku, snížit zátěž srdce, jehož činnost se při horečce zrychluje (což podle mě je zátěž spíše pro kardiologicky nemocné či starší lidi než pro jinak zdravé dětí) a snížit riziko vzniku febrilních křečí. Nemoc jako takovou, která horečku vyvolala, to však nijak neléčí. Když se horečka potlačí, dítě se bude sice přechodně cítit lépe, nemoc však bude probíhat dál. To je vidět i na tom, že po odeznění účinku léků, cca po 4-8 hod., horečka opět stoupá.
Druhý přístup, který vyplývá z úvodního obecného pojednání o horečce, říká, že její snižování není příliš smysluplné, že vlastně jde o maření obranných mechanismů organismu.

To, který přístup si zvolí, záleží pouze na rozhodnutí rodičů. Tímto článkem bych je ale chtěla seznámit právě s tímto druhým přístupem, který je v naší společnosti stále spíše méně běžný.

 

O febrilních křečích

Febrilní křeče se mohou vyskytovat při horečce u dětí od 6 měsíců do 6 let. Dítě ztuhne, zbledne až promodrá kolem úst, obrací "oči v sloup", může mít křeče celého těla. Dochází k nim v důsledku nezralosti nervového systému v okamžiku náhlých zvýšených nároků na mozek při horečce.
V naprosté většině případů k těmto křečím dochází na počátku vzestupu teploty, tedy často ještě dříve, než rodiče vůbec mohou zjistit, že dítě teplotu má. Však již medici na lékařské fakultě se učí, že mozek ke křečím provokuje spíše náhlá změna teploty než její výška. Proto si často kladu otázku: není podávání léků na snížení horečky a její následné prudké snižování a opětovné stoupání z hlediska vzniku febrilních křečí nakonec rizikovější?

Důležité každopádně je, že výskyt nekomplikovaných febrilních křečí není spojen s vyšším rizikem vzniku epilepsie.

 

Léky proti horečce

Pro ty, kteří preferují přístup první, tedy chtějí teplotu léky snižovat, uvádím na tomto místě příslušné léky a jejich správné dávkování. Jsou to pouze dvě možné skupiny léků: paracetamol (Paralen, Panadol apod.) a ibuprofen (Nurofen, Ibalgin, Brufen). Kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin, Aspirin) se nesmí podávat dětem do 15 let!
Paracetamol: se dávkuje 10-15mg/kg v jednotlivé dávce, maximální denní dávka je 60 mg/kg. Interval mezi dávkami je minimálně 4, spíše 6 hodin.

Ibuprofen: se dávkuje 20-30mg/kg/24 hod, rozdělený do 3-4 dávek, minimální interval mezi dávkami je 6 hodin.

 

Fyzikální metody snižování teploty

Pouze jsou-li horké i končetiny, tj. horečka dosáhla vrcholu.
Vlažné zábaly lýtek jsou šetrnější než zábaly celého těla, přesto pomohou snížit teplotu o 0,5°C i více a uleví případným bolestem hlavy. Použijeme např. vyždímanou plenku namočenou do vody 25-30°C teplé, po 20 minutách můžeme zábal vyměnit.
Vlažná krátká sprcha.
Koupel ve vodě jen o něco chladnější než je dítě, dítě posadíme do vody (napustíme jen cca 5 cm) a poléváme trup a končetiny.

Aplikace ledu zabaleného v látce do třísel či podpaží (kudy prochází velké tepny).

 

Péče o dítě při horečce

Dítě s horečkou patří do postele! V první fázi, při vzestupu horečky, studených končetinách, třesavce a zimnici, dítě teple oblečeme, dáme mu i ponožky a pořádně přikryjeme. Pokoj lehce zatemníme a budeme se snažit, aby zde byl klid: nepouštíme televizi ani počítač. Na zahřátí dáme horký čaj. Důležité je, aby matka nebo otec, kteří o dítě pečují, poskytli dítěti pocit klidu a jistoty.

Ve druhé fázi, při teplotě nad 39°C, kdy je dítě celé horké, včetně končetin, můžeme použít vlažné zábaly lýtek, vlažnou sprchu nebo koupel.

Dieta při horečce: dítě většinou nemá chuť k jídlu, což je přirozená a správná instinktivní reakce organismu - trávení potravy spotřebovává hodně energie, kterou v tuto chvíli tělo potřebuje na boj s nemocí. Pro běžná onemocnění má dětský organismus dostatečné rezervy energie. Dítě tedy nikdy do jídla nenutíme! Pokud však jídlo vyžaduje, pak podáváme nastrouhané ovoce, kompoty, ovesnou kaši, jáhly či rýži. Nemělo by jíst maso, vejce, sladké mléko, tučné potraviny a sladkosti. S poklesem horečky se chuť k jídlu vrací a během rekonvalescence dítě rychle dohoní eventuelní váhový úbytek. Nezbytný je dostatek tekutin! Ideálně vlažné bylinkové čaje (lipový či bezový), které osladíme trochou medu nebo hroznového cukru, vodu nebo ředěné ovocné šťávy. Hroznový cukr dodá energii a dobře se vstřebává, nezatěžuje trávení. Při výrazném pocení jsou vhodné minerálky nebo mírně slaný zeleninový vývar.

Vhodné je podávat homeopatika, která mohou organismus při horečce podpořit. Výběr homeopatika je individuální podle typu dítěte a průběhu nemoci. Obecně je vhodné podávat Oscillococcinum 2-3 x denně 1/2 - 1 tuba a Paragrippe 1 tbl po hodině, ev. doplněné o další podle zkušenosti či konzultace s lékařem. Nečekejte ovšem, že homeopatika horečku srazí jako klasické léky, ale učiní ji a její doprovodné příznaky snesitelnější a většinou i urychlí průběh onemocnění.

 

Kdy s horečkou k lékaři?

Samotná výše horečky není hlavní kritérium. Někdy může být dítě, které má teplotu jen kolem 38°C, závažněji nemocné, než to, které má kolem 40°C. Mnohem důležitější je celkový stav, který většinou mnohem lépe než lékař posoudí rodič, který své dítě dokonale zná. Kdy tedy k lékaři?

  • Při opakovaném zvracení, zvláště je-li spojeno s intenzivními bolestmi hlavy i po odeznění zimnice a třesavky, při ztuhlé šíji - k vyloučení neuroinfekce
  • Apatie dítěte, nereaguje na běžné podněty, oslovení
  • Poruchy hybnosti
  • U kojenců s horečkou při průjmovém onemocnění pro riziko dehydratace, zvláště odmítá-li tekutiny
  • Krvavé skvrnky na kůži (po zatlačení na ně nemizí)
  • Setrvalá teplota bez poklesu přes 39,5°C měřená v podpaží 24 hodin
  • Pokud trvají horečky kolem 39°C déle než 3 dny. Jsou-li bez jiných příznaků (kašel, průjem, zvracení - vždy vzít MOČ  - může se jednat o zánět ledvin)
  • Vždy s dítětem mladším 6 měsíců
  • Při febrilních křečích
  • Když teplota několikrát za den prudce poklesne a opět vystoupí na vysoké hodnoty (bez použití léků proti horečce, tam je to běžná reakce)
  • Pokud dítě trpí jiným závažným onemocněním: srdeční vadou apod.
  • Když si nejste jistí a máte strach: správný přístup k horečce vyžaduje zkušenost. První horečka je vždy nejtěžší, u dalších už si budete spíš vědět rady

 

Závěr: nebojte se horečky!

Dávno je již známo, že horečka podporuje imunitní systém. Navíc horečnatá onemocnění v dětství jsou významnou prevencí nádorových onemocnění v dospělosti. Děti, které neužívaly antibiotika a léky proti horečce, mají výrazně nižší výskyt alergických onemocnění. Přesto je zvyk používat "léky" proti horečce zakořeněn velmi hluboko, navíc vydatně podporovaný farmaceutickým průmyslem a ostatně i oficiální medicínou. Současné generace vlastně často ani nevědí, jak takové horečnaté onemocnění přirozeně probíhá. Musíme se to učit. První horečky bez léků proti teplotě jsou pro rodiče vždy krokem do neznáma a zatěžkávací zkouškou. Důležité je, abychom  si pěstovali schopnost intuitivního posouzení závažnosti situace a zkušenostmi pak postupně získali přehled a určitou jistotu. Poprvé je to nejtěžší, s každou další horečkou to však půjde lépe. Pro budoucí zdraví našich dětí to znamená v každém případě velmi mnoho.

 

Čerpáno z: WELEDA bulletin 1/2004, "O léčivé síle horečky"

 

Více o horečce, o její přirozené léčbě, se dočtete např. v knihách (viz odkaz na literaturu):

  • "Jak pečovat o zdraví dítěte. navzdory vašemu lékaři"
  • "Dětské nemoci a jejich přirozená léčba"

Nebo na internetu:




Zpět...