O černém kašli
Obviňováni ze šíření jsou nedostatečně očkovaní migranti a odpírači očkování. Ale ono to tak úplně není. Počet případů zvolna narůstá dlouhodobě – od okamžiku, kdy se začalo očkovat šetrnější vakcínou. Ještě několik let po přelomu století se používala tzv. celobuněčná vakcína, která ale měla mnoho nežádoucích účinků a proto byla např. pro neurologicky rizikové skupiny dětí kontraindikována. V té době bylo toto onemocnění raritní – vzpomínám si na jediného dvouměsíčního kojence na JIP dětské kliniky, bylo to cca v roce 1998. Nebyl na něj hezký pohled, dusil se, modral... Trvalo asi dva dny, než jednu starší lékařku napadlo, zda se nejedná právě o černý kašel – tak byla tato diagnóza vzácná, že na ni nikdo ani nepomyslel. Jenže pak se začalo očkovat vakcínou šetrnější, acelulární, s podstatně menším množstvím nežádoucích účinků, i neurologicky rizikové děti mohly být očkovány. Ale jako vždy platí něco za něco. Tato vakcína chrání podstatně méně. Matně si vzpomínám na článek v lékařském časopise z té doby, kde se psalo o prudkém vzestupu počtu případů černého kašle u dětí v Izraeli očkovaných právě touto vakcínou. Problém je v tom, že u očkovaných probíhá onemocnění atypicky, ve slabší formě, což je na jednu stranu fajn, na druhou přispívá k jeho šíření.
Ve své praxi praktické lékařky jsem opakovaně zažila černý kašel u plně očkovaných dětí – jedno z nich bylo roční, takže za sebou mělo tři dávky očkování pár měsíců před onemocněním. Opakovaně jsem viděla nízké až žádné hladiny protilátek rok, dva po přeočkování v pěti a deseti letech... Pravda tedy je, že průběh onemocnění nebýval tak dramatický, jak se popisuje v literatuře a jak jsem zažila u zmíněného kojence na JIP. Ale ten kašel byl opravdu úporný a dlouhodobý.
V tomto kontextu je zajímavé, že dle informací v médiích tvoří velké procento nemocných školáci na druhém stupni a středoškoláci, kteří ovšem mají za sebou pět očkování proti němu – 3x v kojeneckém věku, pak v pěti a v deseti letech.
S ohledem na to jsem dosti skeptická k doporučovanému přeočkovávání dospělých ve společné vakcíně s tetanem jednou za 10-15 let. Možná zajistí jakousi ochranu na nějaký krátký čas, ale nevěřím, že to pokryje celou tuto dobu. Hodně se doporučuje očkování těhotných, k tomu se vyjadřovat nebudu, očkovat těhotné bývalo až do nedávné doby tabu a já bych u něj zůstala. Na druhou stranu, miminka jsou dosti ohroženou skupinou – za mě by ev. řešením bylo, pokud tedy někoho očkovat, tak ostatní členy rodiny, které s ním přijdou do kontaktu. Ideálně těsně před narozením, ten první rok by ta ochrana celkem fungovat mohla. Ale i zde platí to, že se mohou nakazit a infekci přinést v domnění, že jsou chráněni. Takže nejlepší řešení je – s jakýmikoliv respiračními potížemi se miminům vyhýbat a rodiče s miminky by se měli v rizikovém období vyhýbat většímu množství lidí, jak jen to je možné. Vynechat obchodní centra apod. Když mě občas nutnost zavála do nějakého takové shromaždiště lidí, téměř vždy jsem tam vídala korzovat celé „své“rodiny – které se pak pár dnů na to v ordinaci divily, kdeže tu virózu to jejich robátko chytlo.
Protože počet nemocných stoupá, tak i u mě v posledních týdnech patří černý kašel mezi častý důvod akutních konzultací. A jaké možnosti léčby tedy jsou?
Klasická medicína nemá moc co nabídnout – ATB zajistí to, že nemocný infekci dále nešíří, ale se samotnými záchvaty kašle neudělají téměř nic.
Ale jak možná tušíte, když už o tom píšu, jistá možnost tu je - a sice homeopatie, jak jinak :). Právě léčba černého kašle patřila už v minulosti k jejím úspěchům. A patří stále. Stejně jako homeopati v minulosti, i já zažívám situace, kdy po správně nasazeném homeopatiku úporný kašel přejde často během pár dnů. Léčila jsem i děti, u kterých kašel ustal během pár hodin od nasazení homeopatik. No, ne vždy je to ale takhle rychlé, pokud už kašel trvá hodně dlouho, je potřeba více času na vyhojení. Ale po homeopatické léčbě se nestává to, co jsem zažívala v pediatrické ordinaci – že po klasicky vyléčeném černém kašli měly děti ještě další roky při jiných respiračních infekcích kašel úporný, dávivý a záchvatovitý. Jako kdyby tam zůstala jistá slabost dýchacích cest. Léčila jsem i jednu ženu 70+, která v dětství černý kašel prodělala – a od té doby každá respirační infekce (a že byly časté) probíhala pod podobným obrazem a většinou byla nasazena ATB. Po homeopatické léčbě tyto opakující se kašle ustaly. Použila jsem mimo jiné Pertussinum – homeopatikum vyrobené z bakterií, které černý kašel způsobují. Pertussinum se k léčbě používá i v akutních případech. Včas podané po kontaktu s nemocným může zabránit onemocnění. Problém je, že v lékárnách v ČR se běžně neprodává, ale dá se sehnat v zahraničí. Možná je zde dostupné boironské na recept a individuální dovoz, což je ovšem na dlouho. Ale jsou i jiná, dostupnější homeopatika.
Pokud někoho z vás úporný kašel trápí, můžeme to zkonzultovat. Pro ty v homeopatii zběhlejší, kteří si poradí s potencemi a dávkováním, připojuji nejčastěji používaná homeopatika:
DROSERA 15/30 CH/AKH - zhoršení kašle po ulehnutí, v teple, po půlnoci, kašel v záchvatech, dusivý, promodrávání, často krvácení z nosu
COCCUS CACTI 9/15 CH/AKH - krátké záchvaty kašle, rudý obličej, zvracení hlenu podobného bílku, kašel je zhoršený teplem, zlepšený chladem a studenými tekutinami
CUPRUM METALLICUM 9/15 CH/AKH - promodrávání, dlouhotrvající kašel, nejhorší v noci kolem třetí hodiny, zlepšuje se na pitím ledové vody
IPECACUANHA 9/15 CH – typické je nucení na zvracení i zvracení, slinění, zhoršení pohybem a na čerstvém vzduchu, zlepšení teplem a v klidu
CORRALIUM RUBRUM 5/9 CH – dušnost před záchvatem kašle, vyčerpanost po něm, výrazné zhoršení studeným vzduchem
CARBO VEGETABILIS 30 CH – podané 3 dny po sobě v začátku potíží po rizikovém kontaktu dokáže zastavit rozvoj onemocnění
... ale jsou i mnohá další.
Přeji vám klidné už skoro jarní dny, užívejte si je ve zdraví a vykašlete se na kašel.
Helena