Covid a očkování dětí
Protože články o covidu a očkování proti němu je přehlcen internet, ať už jde o názory jedné či druhé strany (ač v masmédiích je propagován jen jediný názor jako správný), držela jsem se
stranou. Ale nyní, když se blíží možnost očkování dětí 5-11 let, tak už se k němu vyjádřit chci. Jako pediatr v systému jsem působila 18 let a nyní už 6 let vracím (nejen) dětem zdraví
neoficiálně. Záleží mi na dětech, jejich zdraví, jejich celkovém rozvoji. A ač bych se ráda mýlila, to, k čemu směřujeme, jejich zdraví rozhodně nepodpoří. Jistě, očkování proti covidu u
dětí není (zatím) povinné. Ale velice snadno se může stát dobrovolně povinným, stejně jako se jím stalo u dospělých.
Rodičům, kteří očkování zvažují, velice doporučuji přečíst si analýzu zprávy
FDA, na jejímž základě byla vakcína pro děti schválena. Je to poměrně
dlouhé, ale věnujte tomu ten čas, než se rozhodnete.
Najdete ji zde
.
Vybírám z textu:
- Velikost skupiny pacientů v klinickém hodnocení Pfizeru byla podhodnocená a doba sledování velmi krátká, což znemožňuje
hodnocení vzácnějších a dlouhodobých vedlejších účinků.
Původní data, která Pfizer poslal FDA k analýze, obsahovaly pouze 1518 očkovaných dětí a 750 neočkovaných (placebo skupina), z nichž 95 % bylo sledováno 2 měsíce a více. FDA to Pfizeru
vytkla s žádostí o zvětšení skupiny a Pfizer zareagoval vytvořením druhé skupiny dětí (kohorty), která však monitorovala nežádoucí účinky pouze 17 dní od ukončení očkování. I dva měsíce jsou
krátká doba pro hodnocení bezpečnosti vakcíny, dva týdny jsou pak doba, během které se projeví jen ty skutečně nejakutnější nežádoucí projevy. Přidání této druhé kohorty tak data spíše
„naředilo“ než že by zlepšilo kvalitu studie.
- Hodnocení rizik a přínosů provedené FDA během schvalovacího procesu bere v úvahu jediný nežádoucí účinek Pfizer mRNA
vakcíny - myokarditidu.
Data získaná ze systému hlášení nežádoucích účinků vakcíny nám však ukazují, že nežádoucích účinků (nejen) Pfizer mRNA vakcíny je celá řada a kromě myokarditidy (zánětu srdečního svalu)
zahrnují například anafylaktickou reakci, Bellovu obrnu (obrnu lícního nervu, tedy jednostranné ochrnutí obličeje), infarkt myokardu, trombocytopenii/sníženou hladinu krevních destiček,
pásový opar nebo Guillain-Barrého syndrom (autoimunitní onemocnění nervového systému). Další autoimunitní poruchy, poruchy hormonální rovnováhy jako cukrovka i jiná onemocnění se mohou
objevit později. Brát tak v úvahu jediný možný vedlejší účinek není pro hodnocení rizika správný postup.
- Jakmile to bylo možné, Pfizer „zlikvidoval“ kontrolní skupinu tím, že všem, kdo byli „očkováni“ placebem, také podal
vakcínu.
Oficiální důvod je, že je to „z etických důvodů“. Pokud by tato studie probíhala na rizikové populaci (tedy populaci starších lidí nebo lidí s jinými komorbiditami), toto zdůvodnění by
pochopitelně bylo naprosto oprávněné. U dětí, jejichž ohrožení je minimální, to však dostatečným důvodem dle mého názoru není a je potřeba si uvědomit, že tento krok prakticky znemožnil
dlouhodobé hodnocení nežádoucích účinků.
- Pfizer a FDA tak odvozují účinnost vakcíny z množství protilátek v krvi.
Na základě výsledků studie na mladých lidech mezi 16 a 25 lety se určila hladina protilátek, která se považuje za protektivní, ta poté byla srovnána s hladinou protilátek v „dětské“ studii a
na základě těchto výsledků byl odvozen počet hospitalizací, úmrtí apod., kterým by vakcína zabránila. Ještě jednou – celé hodnocení rizik a přínosů pro dětskou skupinu je jen odvozené
(odhadnuté) na základě hladiny protilátek u naočkovaných dětí. Ano, slyšíte dobře – těch protilátek, o kterých se už rok tvrdí, že není známa jejich protektivní hladina a že nemohou být
uznávány jako indikátor ochrany před COVIDem. Tato logika je opravdu pokroucená.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jako pediatr nechápu, jak může být vakcína, jejíž přínos je pro tuto věkovou skupinu zanedbatelný a dlouhodobá rizika neznámá, doporučována některými pediatry jako plošně přínosná.
Ano, je smutné, že i děti mohou mít raritně vážný průběh a šest jich dokonce v souvislosti s covidem zemřelo.
Stejně tak jako každoročně umírá několik dětí (loni 2 ve věku do 19 let, ale v roce 2017 jich bylo 10) na invazivní meningokokové infekce a ty děti, které je přežijí, často trpí jejich
devastačními následky.
Od 1.6.2020 je toto očkování pro děti hrazeno, leč pouze ve vybraných věkových skupinách, zatímco ohroženy mohou být všechny děti. Ale nepamatuji si, že by v době, kdy toto očkování hrazeno
nebylo vůbec, lékaři, biochemici a jiní teoretičtí vědci v médiích denně promlouvali o důležitosti tohoto očkování. Ani že by veřejně vyvíjeli tlak na zavedení plošného očkování, které by
těch několik životů zachránilo. Nebo že by byly vyžadovány testy jako průkaz, že člověk není jeho přenašečem - uvádí se, že v nosohltanu se vyskytuje až u 20% lidí, aniž by je samotné
ohrožoval, ale nákazu mohou šířit.
Výsledek je přitom dost podobný – obě infekce mají na svědomí ročně jednotky dětských životů a vážnější komplikace u několika dalších. Ale očkování jen proti jedné z nich má mohutnou PR
kampaň. A zrovna to, u kterého je vakcína podle dosavadních údajů dosti kontroverzní.
Rodiče, rozhodujte se prosím, až po prostudování všech dostupných materiálů a po pečlivém zvážení všech pro a proti.
Helena
P.S. Tato úvaha není propagací očkování proti meningokokům. Jen mě fascinuje rozdílný přístup odborníků k infekcím, které mají srovnatelný dopad na dětskou
populaci, aspoň pokud jde o úmrtí a těžké průběhy.