O (pre)menopauze II. aneb o  hormonální substituční terapii, jejím riziku a co místo ní


Začnu troškou terminologie, cože to ta (pre)menopauza v lékařské terminologii vlastně je. Premenopauza je období, které začíná už kolem čtyřicátého roku věku a přináší významnou proměnu ženského těla (ne že by se předtím neměnilo, ale teď to začíná nabírat spád). Dochází k FYZIOLOGICKÉMU poklesu funkce vaječníků, který vede k následným endokrinním, tělesným a psychickým změnám. Menopauza přichází obvykle kolem padesátého roku a je označením pro poslední fyziologické krvácení, po kterém následuje alespoň jeden rok bez menstruace. Po ní následuje postmenopauza, která zahrnuje v širším smyslu celé období života ženy po menopauze a v užším smyslu období od menopauzy do začátku stáří (kolem 65. roku).
 
Čerpám ze dvou dosti odlišných pramenů, z knihy „Ájurvédská léčba pro ženy“, autorem je Atreya, a z článku „Stárnutí ženy a hormonální substituční terapie“ od gynekologa prof. Živného. Nezastírám, že je mi bližší kniha, ale poctivě připojuji i odkaz na zmíněný článek zde , ať si to každý přebere po svém.

Ájurvéda, věda o životě, považuje (pre)menopauzu za přirozenou změnu a jejím cílem je ženu tímto obdobím provést. Oproti tomu moderní medicína nazírá na tělo stále dle Descartova odkazu převážně jako na myslící stroj. A tudíž, když klesají hormony, ač fyziologicky!, náprava je snadná. Ve stroji vyměníme součástku, tělu dodáme chybějící hormony. Ale on ten pokles není samoúčelný, patří k přibývajícím rokům. Vyšší věk má úplně jiný význam než dosavadní život, jeho úloha je stále více spirituální (na což v medicíně žel není kolonka). Samotný fakt, že hormony klesají, nemusí mít vůbec žádný vliv na kvalitu života, jak dokazuje velká část žen, které problémy nemají.  

(Pre)menopauza není nemoc, je to hormonální a metabolická změna, která ovlivňuje všechny úrovně ženy – biologickou, mentální i spirituální. Změna, právě jen změna, je jedinou jistotou v přírodě i v životě, stagnace se v jakémkoliv živém systému rovná smrti. Tím, že se medicína pokouší dodáváním hormonů tento přirozený proces zastavit nebo upravit, jde těžce proti přirozenému proudu života. Může tak sice některé potíže „odstranit“, většinou jen dočasně, často za cenu objevení se jiných, leckdy horších.

K čemu tedy v průběhu (pre)menopauzy dochází? Mohou se objevovat potíže vegetativní (noční pocení, návaly, bušení srdce, změny nálad), organické (změny kožní, urogenitální, přibírání na váze) a metabolické (ateroskleróza, osteoporóza).

Vegetativní potíže jsou „pouze“ nepříjemné, samy o sobě by neměly být indikací k hormonální substituční terapii (HST), ale v praxi se často nasazuje právě kvůli nim. Přitom změna životosprávy jim sama o sobě dokáže předejít nebo je odstranit, pokud už k nim došlo. O tom níže.

Ze zdravotního hlediska se HST doporučuje hlavně kvůli organickým a metabolickým změnám, které ohrožují zdraví. Nicméně, když si v přiloženém článku přečtete oddíl „Indikace“  dozvíte se, že:
  • prevence opakovaných infekcí močových cest v postmenopauze v souvislosti s atrofií sliznic močových cest a genitálu je předmětem diskuze
  • prevence a léčba osteoporózy je předmětem diskuze. Někteří odborníci doporučují hormonální substituci v souvislosti s osteoporózou pouze u žen, které nemohou užívat jiné přípravky používající se v této indikaci
  • prevence kardiovaskulárních onemocnění není indikací pro HST, ba dokonce zvyšuje jejich riziko

Nežádoucími účinky při HST jsou četné: nepravidelné krvácení, s délkou užívání se zvyšuje riziko karcinomu dělohy, bolesti prsou, rovněž je zvýšené riziko karcinomu prsu. Některé studie prokazují při dlouhodobé hormonální substituci zvýšené riziko karcinomu ovaria, jiné toto neprokazují.

Ke konci článku je zmiňovaná velká studie probíhající v USA, která byla předčasně zastavena, protože se v jejím průběhu zvýšil počet diagnostikovaných onemocnění srdce, mrtvic, embolií do plicnice a karcinomů prsu ve srovnání s placebem. Snížilo se však riziko fraktur krčku (aspoň něco). Celkový přínos hormonální substituce nebyl hodnocen jako příznivý.

Atreya uvádí, že užívání HST po pět a více let zvyšuje riziko srdečního infarktu o 71%, stoupá rovněž počet případů cukrovky, plicních chorob a onemocnění žlučníku. Odkazuje se na lékařské studie (leč nejmenuje je), podle kterých dochází ke zvýšení výskytu rakoviny prsu a kardiovaskulárních chorob u žen ve věku mezi 50 a 64 lety o 40% a až o 70% u věkové skupiny 65 až 69 let. Čím déle se užívá HST, tím je větší riziko rakoviny nebo problémů se srdcem. Znamená to, že pokud se začne užívat HST v premenopauze, jak se často doporučuje, je velká šance, že ještě před šedesátkou dojde k onemocnění rakovinou nebo nějakou kardiovaskulární chorobou. Poněkud tristní, že...

Dalším častým argumentem ve prospěch HST, je prevence osteoporózy (ale i to je předmětem diskuze, jak píšu výše). Statistiky ukazují, že osteoporóza a srdeční onemocnění se objevují nejčastěji 20 až 30 let po menopauze. Tedy daleko po sedmdesátce. Možná si ženy užívající HST nezlomí krček ve vyšším věku, ale mají nemalé riziko, že se v té době budou léčit pro jiné závažné onemocnění HST vyvolané. U estrogenu je sice prokázáno, že potlačuje odumírání kostních buněk (o což se opírá doporučení pro užívání HST, jako léčby předcházející osteoporóze), ale pokud je terapie ukončena, veškerá její prospěšnost pro kosti se ztrácí.  Pokud ženy berou HST deset let jako prevenci a pak s tím přestanou, během jednoho roku bude prospěšnost této terapie pryč, ale pravděpodobnost jiných vážných nemocí bude zvýšená. Atreya ve své knize uvádí, že hlavní příčinou osteoporózy je strava bohatá na živočišné proteiny. Dalšími složkami stravy, odčerpávajícími vápník z kostí je káva, kofein, bílý cukr, alkohol, sůl, fosfáty a sycené nápoje. Není tedy lepší snížit jejich konzumaci než užívat rizikovou HST?

A jak tedy přistupuje k (pre)menopauze ájurvéda? Komplexně. Zásadní důležitost připisuje vnitřnímu nastavení, rozjímání nad směrováním svého života (o tom více ve IV. části). Bez této vnitřní práce ani sebevětší úprava životního stylu neodstraní všechny problémy. I přesto je důležitou součástí podpora na fyzické úrovni (strava, pohyb, byliny). Bývá většinou tím prvním, snadnějším, krokem.

Spojení přirozené (co nejméně průmyslově zpracované) stravy s nízkým obsahem živočišných bílkovin a pravidelného cvičení působí proti osteoporóze dle studií stejně účinně jako HST. Společně s vhodnými bylinami, které regenerují tělo a pomáhají mu  vyrovnat se s poklesem hormonů se tak dají postupně zmírnit a odstranit nepříjmené vegetativní potíže. Pokud se s úpravou životosprávy začne včas, nemusí k obtížím vůbec dojít.

Ke změnám na tělesné úrovni dochází ještě pět až deset let po skončení menstruace a rovněž v průběhu tohoto období je dobré pomáhat tělu bylinami podporujícími hormonální funkce. Důležité je rovněž po celou dobu pečovat o zdravou střevní sliznici, aby se mohlo z potravy vstřebat vše potřebné. Ájurvéda považuje za nejlepší prostředek na udržování zdravé střevní sliznice triphalu, úžasnou směs tří ovocí.

Také vhodně zvolená homeopatika pomohou se všemi problémy, které mohou (pre)menopauzu doprovázet, o tom ale až příště.

Když to tedy shrnu – nežádoucí účinky HST, které medicína přiznává, nejsou vůbec zanedbatelné. Dlouhodobé dopady jsou obtížně hodnotitelné, tělo je natolik složité, že mnoho důsledků si lékaři vůbec nedávají do souvislostí. Pokud je tedy možné potíže, které může (pre)menopauza přinášet, upravit bez použití HST, nevidím jediný důvod pro její užívání.

Značnou část problémů souvisejících s hormonálními změnami lze ovlivnit svépomocí, pro přehlednost opakuji:
  •  strava s minimálním množstvím živočišných bílkovin (nemusíte se stát přímo vegankami, ale není od věci se nad stravou zamyslet a uvědomit si, kde se dá ubrat)
  •  omezení kávy, kofeinu, bílého cukru, alkoholu, soli, fosfátů, sycených nápojů
  •  zařazení pravidelného fyzického pohybu
  •  vnitřní změna přístupu k této životní fázi, její přijetí a pochopení

Pokud toto nestačí, je vhodné se poradit s někým, kdo má zkušenosti s celostní terapií. Může to být homeopat (jsem k dispozici :)), ájurvédský terapeut (doporučuji Terezu Lindauerovou a Báru Morávkovou – viz. odkazy níže; mé znalosti vhodných bylin nejsou zdaleka tak hluboké jako jejich), terapeut tradiční čínské medicíny či jakýkoliv jiný...

Rozloučím se jednou větou ze zmiňované knihy, protože lépe bych to nevyjádřila :).
„Obecně platí, že pokud byl váš život šťastný a naplňující před menopauzou, bude takový i po ní. Naopak to platí také.“

Milé ženy, je to jen na nás, jaká ta druhá možná i polovina života bude.

Helena

  •   Tereza Lindauerová
  •   Bára Morávková