Případ oka vylézajícího z důlku


Často dostávám dotazy, zda mám nějaké zkušenosti s určitou diagnózou. S některou ano a četné, s některou občasné, s jinou se setkávám poprvé, ale jsou i takové, o kterých jsem ani netušila, že jsou.
 
Ale ono je to skoro jedno. Ať už jsem ten problém léčila stokrát nebo nikdy, u každého je to znovu poprvé. Homeopatie (stejně jako jiné celostní metody) neléčí diagnózu, ale člověka jako takového. Neléčím tedy např. zvětšenou nosní mandli, ale Honzíka, Marušku nebo Tomáška se zvětšenou nosní mandlí. Každý z nich může dostat jiné homeopatikum, ale mohou dostat i všichni stejné. Záleží na nich, na jejich konstituci, na jejich životě. A protože diagnóza sama o sobě není důležitá, může homeopatie úspěšně pomoci i ve zcela nejasných případech.
 
Chtěla bych se nyní podělit právě o jeden z takových případů, abych na něm ukázala, co umí homeopatie. Nejen to, že homeopat nemusí s danou chorobou mít žádné zkušenosti, aby dokázal pomoci, ale i to, že homeopatie je nesmírně účinná i v akutních vážných stavech.

V lednu letošního roku se na mě obrátil padesátník s neobvyklým problémem. V roce 2011 mu při horečce vylezlo pravé oko z očnice, bolelo, nemohl jím pohybovat a viděl dvojitě.

Zopakovalo se to ještě 2013 a 2015. Vždy to nastalo v rámci horečky. Pak následovalo dlouhé klidové období až do září loňského roku, kdy k tomu došlo 2x po sobě. Dostával celkově kortikoidy, které s nejhoršími projevy rychleji či pomaleji pomohly, ale dyskomfort v oku ještě nějakou dobu přetrvával. Byl vyšetřen na neurologii, kde byla vyloučena roztroušená skleróza a uzavřeno jako (nejspíše) zánětlivý pseudotumor očnice. Tuto pro mě neznámou diagnózu jsem si vyhledala a dozvěděla se, že se jedná o onemocnění bez prokazatelné lokální či systémové příčiny, pravděpodobně na podkladě imunitní či autoimunitní reakce. Toliko k odbornému popisu, který mě zajímal z medicínského hlediska, přece jen jsem tu medicínu před lety vystudovala.

Probrali jsme toho víc (kdo byl u celostního lékaře, tak ví), kromě výše popsaného ho trápily otoky víček, migrény, časté virózy s horším průběhem. Doporučila jsem vhodná homeopatika (záměrně neuvádím jaká, byla konkrétně pro něj).V průběhu léčby se krátce objevily různé dřívější potíže, jak přišly, tak odezněly, i krátké homeopatické zhoršení se dostavilo. Ale celkově se od kontroly ke kontrole onen muž cítil stále lépe a lépe. Výrazně se zmenšilo pocení, byl spokojenější, ustoupil otok očí po probuzení, uváděl dlouhodobě větší pohodu s očima, migrény byly méně časté a mírnější, zvládal je téměř vždy bez analgetik, virózy téměř neprodělával nebo velice lehce, ač se několikrát vyskytly v blízkém okolí i rodině. Dokonce přestal tolik plánovat, co bude.

V červenci to do mailu shrnul takto:

Neumím říct, jestli se mi můj hlavní problém s okem trvale zlepšil, nebo se jedná o zlepšení "cyklické", tj. vzdalování se od poslední nepříjemné události.

Určitě mi ale Vaše léčba pomohla s celkovým vytuněním, zklidněním, s reagováním na virózy. Začal jsem se na hodně věcí dívat jinak. Před Vaší léčbou bych tvrdil, že sice o těchto potížích/sklonech vím, ale nemyslel bych si, že jejich postupným řešením/uvědomováním se dá začít tak pěkně rychle začít zlepšovat životní pocit / život.

Takže mám z léčby hodně dobrý pocit ;-) a určitě bych chtěl vhodným způsobem pokračovat.


Neznámé zůstávalo, zda se zopakuje problém s otokem očnice – vzhledem k dlouhým intervalům mezi jednotlivými atakami v minulosti.

Což se ukázalo před 10 dny. Krátce předtím byl 2x v rozmezí 14 dnů očkovaný, poté se od syna nakazil covidem. V sobotu večer mě kontaktovala jeho žena, sám ani nebyl schopen hovoru. A toto je výsledek :).

Chci Vám poděkovat za pomoc během "krize" přes víkend.

Za poslední měsíce jsem si zvyknul, že homeopatie umí člověka postupně "přelaďovat" správným směrem. Ale obával jsem se, jestli homeopatie může mít dostatečný účinek při rychlém zhoršování stavu.
Zatím se mi ještě nikdy nestalo, že by mi ve stavu, kdy už cítím, že rozsah a rychlost pohybu oka a souhyb očí se rychle zhoršují, něco pomohlo. Ani kortikoidy ne.
Až teď v sobotu jste to homeopatií zvládla. Už během noci na neděli jsem pozoroval, že se stav nezhoršuje, v neděli to šlo mírně k lepšímu, mírné zlepšování pokračovalo i v pondělí a úterý, ve středu to k lepšímu poskočilo hodně a od středy/čtvrtka už mám oko/oči pocitově téměř ok.

Je to až neuvěřitelné, co ten „předražený cukr“ dokáže :).

Otázkou je, zda by k recidivě došlo i bez očkování. Vzhledem k pravděpodobné (auto)imunitní příčině si myslím, že ne. Ale je to jedno, hlavně, že jsme to zvládli :).

Pro mě jsou nejen případy jako tento, ale i všichni ti lidé s běžnými problémy (ekzémy, astmatem, zvětšenou nosní mandlí a dalšími), u kterých homeopatika pomohla, důkazem, že jsem se před lety rozhodla správně. Když jsem opustila medicínu založenou na důkazech a obrátila se k medicíně, která dokáže pomoci, sice bez důkazů, ale zato účinně a trvale. Jsem nesmírně vděčná, že jsem ji na své profesní cestě před 19 lety potkala.

Helena